WWW stránky farnosti Slavkov u Brna.

Farní časopis Urbánek
Advent 2004

Úvodník

Advent – svědectví o pravém Světle

Kde je člověku zcela přístupná skutková podstata nějaké skutečnosti, tam nepotřebuje žádné svědectví. Že je obtížné vyskočit do výšky deseti metrů, na to může dojít každý sám. K tomu není třeba žádat svědectví. Existují však rovněž skutečnosti, které se vztahují na určité místo a určitou dobu nebo které jsou skryté a které je obtížné zjistit. Jsou tedy málo přístupné. Abychom o nich byli spolehlivě informováni, jsme odkázáni na důvěryhodné svědky, na osoby, které zažily událost nebo kterým byl umožněn přístup ke skrytému a tajemnému. Klasickým místem, kde se vydává svědectví, je soudní jednání. Pouze zřídka se stává, že nějaký soudce je osobně přítomen u případu, který má posuzovat. Soudcové jsou tedy obvykle odkázáni na svědectví svědků, aby objasnili, jak se události skutečně odehrály a kdo za ně nese zodpovědnost. Rovněž informace ohledně minulosti člověk nabývá skrze svědectví. K naší lidské situaci tedy patří, že je nám přístupných velmi mnoho skutečností jen skrze svědectví svědků.

V Janově evangeliu je Jan Křtitel představen jako svědek světla. On svědčí o světle (Jan 1,6-8). Je paradoxní, že právě světlo potřebuje svědka. I když pravé světlo září pro každého člověka (Jan 1,9), přesto lidé nejsou jednoduše postaveni do jeho záře. Toto světlo je potřeba nejprve objevit, tak jako skrytý poklad. Tímto pravým světlem je Ježíš Kristus, Boží Syn. Pro Ježíše je příznačné, že jeho pravé bytí není jednoduše přístupné běžným povrchním způsobem. On se nevnucuje, nenutí nikoho. Jemu je také možné se vždy vyhnout a nebrat na něj ohled. On je světlo, které vyžaduje od člověka svobodné rozhodnutí. Kvůli své skrytosti je ale toto světlo odkázáno na svědky. Jan Křtitel byl jeho prvním svědkem.

Advent je dobou, která svědčí o pravém Světle, jenž přichází do světa. Kdo tomuto svědectví daruje důvěru, ten dochází k Ježíši, Božímu Synu, jenž je světlem a dárcem života. Co si tedy přát do adventní doby? Nenechejme se zaslepit jasem světel předvánočně vyzdobených výkladních skříní obchodů, ale nechejme se zasáhnout a proměnit pravým Světlem v této adventní době.

P. ThDr. Petr Mareček, farní vikář

Adventní duchovní obnova
11.12. sobota v 16.00 v sále u sester
Vede P. Pavel Konzbul, farní vikář z Hustopečí u Brna

Půlnoční mše svatá
24.12. ve 23.00 h, farní kostel Slavkov
Průvod Svaté rodiny a Tří králů přes náměstí
25.12. v 16.00 h, v dolní části náměstí

Vánoční koncert Danielis
27.12. pondělí v 18.00 h, farní kostel

Prohlídka kostelních hodin
31.12. od 14.00 do 16.00 h

Rok rodiny

Slovo otce biskupa k Roku rodiny

Milí bratři,

jak jsem slíbil, naše třetí zastavení v Roce rodiny je orientováno ke svátku svaté Ludmily. Ne náhodou. Tentokrát bude toto zamyšlení patřit těm nejstarším v rodině, tedy babičkám a dědečkům, kterým dnešní slovník přidělil slovo „senioři.“

Jejich věk, životní zkušenosti i postavení v rodině mají pro životy jejich nejbližších i celé společnosti velký význam.

Když mluvíme o rodině se zřetelem na život seniorů, často slyšíme nářky té nejstarší generace, že jim v dnešní společnosti chybějí vzory pro napodobování.

Něco podobného jistě prožívala i naše světice, svatá Ludmila. Přesto právě ve věku, kdy už nemohla uplatňovat svou vladařskou nebo rodičovskou moc, dokázala do výchovy svého vnuka Václava vtělit všechnu svou moudrost, víru, zbožnost i předpoklady pro pochopení doby.

Také role babiček a dědečků dneška, a nemyslím jen ty skutečné, kteří vychovali děti, myslím všechny, kteří plně prožili svůj život, jsou pro nás nenahraditelné. Nabízejí možnost přiblížit se ke Kristu věrností života v bolesti, osamocení, nejistotě a v modlitbách provázet všechny, které každý nosí ve svém srdci, bez nároku na jejich ocenění či vděčnost. Tím nám mohou prarodiče sloužit jako vzor, který máme jednou přijmout za svůj.

Není však jednoduché přijmout pocit zbytečnosti a beznaděje, který často přichází se ztrátou místa nebo s ukončením zaměstnání, není samozřejmé hned najít nový vztah vůči dospělým a osamostatňujícím se dětem, není snadné vyrovnat se s postupným ubýváním fyzických i psychických sil. K tomu všemu však lze nalézt sílu v životě z víry a v životě uprostřed společenství církve. Správně prožívaný život člověka odevzdanému do rukou láskyplného Boha nedovolí, abychom ztratili zájem o život kolem nás. I v tomto věku lze zahlédnout příležitost jak se uplatnit, jak nabídnout čas a pozornost každému, kdo potřebuje.

Sled svátku svatých Ludmily a Václava ukazuje, jak může být plodné, když se čas a porozumění věnuje vlastním vnoučatům nebo těm, k nimž takový vztah budujeme. Senioři jsou nezastupitelní také jako zprostředkovatelé zkušenosti dítěte s Boží bezvýhradnou láskou. Rodičovská láska je aktivní, starající se, vychovávající i usměrňující. Prarodičovská láska je naslouchající, přijímající, skromná. Senior není již tak závislý na společenském ohodnocení, dívá se na věci s větším odstupem. Svého poslání se senior zhostí tím lépe, čím výrazněji je jeho život protkán modlitbou. Modlitba dává sílu k odpuštění i k neustálému obnovování životního optimismu. Modlitba dává sílu k překonávání úskalí i osamocenosti v osobním životě.

Kardinál Tomášek řekl, že stárnout znamená zrát k věčnému mládí v Bohu. V žalmu 92 se zpívá: "Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanonský cedr. Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží, aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není!" (Ž 92 ,13 -16).

Přeji nám všem, abychom nikdy nepřestali s vděčností přijímat naše prarodiče a s láskou a úctou jim prokazovat vděčnost za vše, čím provázeli a provázejí naše životní cesty.

Všem, dnes zvláště seniorům, ze srdce žehná

Váš biskup Vojtěch

Ztišme se.
A možná tak jako mudrci zahlédneme hvězdu,
která změní náš život.

Vojtěch Cikrle, biskup brněnský

 

Slovo faráře

Rozhodnutí pro Advent

Začíná opět adventní čas. Přichází doba, ve které můžeme zvláště pocítit blízkost Hospodina. Vždyť církev má dvoutisíciletou zkušenost, že Bůh je člověku blízko. Ejhle, Hospodin přijde!

Milí farníci, bratři a sestry, děti, mladí lidé, rodiče a vy starší, i letos můžeme znovu zakusit přiblížení Spasitele do našich životů. Chce to jen touhu, čas a rozhodnutí z naší strany. Bůh se rozhodl, že podnikne cestu k člověku – k nám. V adventu je řada na nás, abychom udělali tento krok k němu. Kolik lidí kolem nás stále tápe, bez víry, bez programu života, bez cíle. Ale nám bylo dáno uvěřit! Uvěřme znovu více adventnímu zvolání sv. Pavla „Pán je blízko!“ (Fil 4,5)

Končí Rok rodiny, zvláště vy, rodiče, stanovte si čas, kdy se s dětmi na chvíli setkáte u adventního věnce k modlitbě. I malé zastavení může být prostředkem k nasměrování vaší rodiny k Ježíši. Rok rodiny by mohl být také impulsem k malé pobožnosti na Štědrý večer, zvláště pokud jste ještě žádnou neměli. Pro dospělé bude určitě pomocníkem Průvodce Adventem z Pastoračního střediska při biskupství, který má již své třetí vydání. Své místo má také letos Adventní duchovní obnova v sobotu 11. prosince odpoledne v sále u sester. Přijede mezi nás P. Pavel Konzbul, farní vikář z Hustopečí u Brna. Na Narození Páně připravujeme průvod se Svatou Rodinou, Třemi krály a koledníky přes náměstí ke kostelu. V dnešní době, kdy ubývá vánočních křesťanských symbolů, může naše farnost tímto průvodem ukázat na Kristovo vtělení. Jeho přijetí v Betlémě mají symbolizovat koledníci, za které můžete jít v dobových oblecích i vy, jako tehdy při živém Betlému. Přeji Boží pokoj v srdci všem vám, kteří budete ve farnosti sloužit při bohoslužbách nebo zajištění všech akcí.

P.Milan Vavro, farář

V naší společné i osobní modlitbě se přimlouváme:

Prosinec: za odvahu pro rodiče mít a přijmout děti, protože děti mohou být školou jejich života
Leden: abychom dobře připravili začínající Rok farnosti a obohatili náš společný život
Únor: abychom si každý uvědomili, že patříme do farnosti a máme v ní své místo i svou odpovědnost

Úvaha

Zotročující reklama

Je konec měsíce října. Do adventního času ohlašujícího blízkost Toho, který přichází, zbývá téměř celý kalendářní měsíc. Až za další čtyři týdny nastane ona vánoční událost, kterou si připomíná křesťanský svět – narození Ježíše Krista v betlémských jeslích.

A už je to tu zas! Blíží se vánoce a tak prý je dobré přemýšlet, jak si je u ž í t. Jak jinak : pohodově, bohatě co do štědrosti vánočního stolu a dárků, vydat se z pokladniček i z bankovních kont. Vždyť v obchodních řetězcích, v supermarketech nastávají „tržní vánoce“ s bombastickou reklamou vánočního zboží, už teď prodávaného za zvuku vánočních písní a koled. Několikrát do týdne mám poštovní schránku nacpanou reklamní barevnou strakatinou v takovém množství, že je už sotva stačím odnášet do kontejneru. Informace už přestaly být informacemi, potřebnou službou, a staly se papírovým násilím, které nás nutí, strká do nás a cpe se do naší mysli. A to vše je pak ještě účinně umocněno televizní obrazovkou, házející reklamní udice a udičky už do všech programů. Člověk se jenom krčí a očekává, který a jaký atak ho z které strany ještě napadne. Platilo-li kdysi v obchodě a službách heslo „náš zákazník – náš pán“, stává se dnes z pánů zákazníků pernamentně štvaná kořist, která už sotva dechu popadá. Potkáváme opět na ulici jedince nepříčetných tváří, jejichž přibývá úměrně s blížícím se datem svátku pokoje. „Tak co, máte už nakoupeno za výhodné ceny? Což vypravit se za tím účelem do Polska, nebo aspoň do našeho supermarketu. Už aby byly Vánoce za námi!“, zaslechneme zaúpění.

Konzumní společnost mnoho nabízí, ale svou povrchností také člověka zotročuje a mnohé znehodnocuje, včetně adventní doby a svátků vánočních. Místo Božího hodu vánočního prosazuje „Hod zboží vánočního“. Chvála Bohu, že se nám uprostřed těch „tržních Vánoc“ otevře i zcela odlišný pohled: do chudého betlémského chléva, nad nímž uvidíme zář anděla Páně i uslyšíme jeho hlas, který zvěstuje slávu, pokoj a dobrou vůli na zemi. Nad to pak nadevše můžeme přivítat spolu s pastýři toho, který je Spasitel Kristus Pán. Avšak už v adventní době, přicházející do tohoto odlišného světa zboží a počitatelných hodnot, prosme: Pane, dej nám zahlédnou svou tvář, cosi lidského, oslovitelného, schopného soucitu i úsměvu – Ty, který ses stal člověkem a člověku říkáš ty“. To bude ono adventní světlo nad mlhami a tmou, které nás obklopují.

JUDr. Miloslav Honek, říjen 2004

Reklama

Toto slovo vzniklo zřejmě ze slovesa klamati.

Při našem putování do Říma jsem na diapozitiv zachytil poutníky, jak v údolí mezi štýrskými a korutanskými Alpami kráčejí podél louky, za níž se tyčí hory pokryté sněhem. Při promítání u toho vždycky cituji z básně Františka Ladislava Čelakovského Poutník: „Sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné.“ Když jsem vyfotografoval poutníky, všiml jsem si, že na louce se pasou krávy. To bude záběr podobný těm, které jsou na obálce švýcarské čokolády! Čekal jsem tenkrát několik minut, aby se aspoň jedna stračena postavila ke mně bokem a já měl jejich foto s alpskými velikány v pozadí. Když se k tomu žádná pořád neměla, zmáčkl jsem spoušť. Za těch pár minut byli kolegové dost daleko a bylo dost těžké je pak dohonit. Při promítání tohoto záběru se vždycky ptám: „Z čeho vzniklo slovo reklama?“ Lidé většinou nevědí, že to je z latinského clamo – volám. Řeknu jim tedy polo žertovně a polo vážně: „Od slova klamat. Tady vidíte, jaké je to ve skutečnosti.“ Na záběru se totiž pasou tři krávy a navzájem se zakrývají, jsou celé hnědé a vyhublé a zasněžené vrcholky hor jen nepatrně vyčnívají za blízkým lesíkem. Říkám: „Tak to vypadalo doopravdy. Žádná vypasená fialová kráva, stojící v pozoru před bělostným horským štítem. To, co vidíte na obálce čokolády, je klam a mam.“ Přesto lidé reklamě věří. V lékárně mi vyprávěli, že když v osm hodin ráno otvírají, už se babičky ptají, zda mají ten zázračný lék proti rýmě. Včera ho ukazovali v televizi a proto si ho hned chtějí koupit. Lékárník o něm ještě ani neví, ale stařenky ho už vyžadují. Přitom právě babička by měla být pokladnicí lidové moudrosti a životních zkušeností. Z nich vyplývá, že léčená rýma trvá sedm dní a neléčená až týden. Nemluvě už o tom, že ve všech těch halasně vyzvedávaných lécích tvoří hlavní složku stejná kyselina askorbová jako v našem celaskonu. Pouze to ochutili a dali tomu barevný obal. A lidé to kupují a platí jako diví, protože reklamě nekriticky věří.

28. 8. 2004 - P. Jan Peňáz, velkomeziříčský děkan

Buďme již konečně moderní!

Následující úvaha je reakcí na nedávnou anketu zabývající se úbytkem účastníků bohoslužeb v České republice v posledním desetiletí.

Fakt, že se z kostelů v České republice vytrácejí věřící - účastníci bohoslužeb mě nepřekvapuje. Tato situace je dána mnoha různými faktory. Největší podíl na tomto úbytku bych přisuzoval současnému životnímu stylu.

Všemu z velké, neodmyslitelné části neblaze přispělo 40leté, úmyslné odtrhávání lidí od Boha a vnucování jim boží neexistenci. To mělo za následek vychování dvou ateistických generací, které učinily velikou propast v předávání víry rodičů dětem. Jak chcete předávat něco, co nemáte?

Příliv velkého počtu lidí, kteří se přihlásili po 17. listopadu ke křesťanství, byl dle mého názoru způsoben pocitem svobody, možností přihlásit se po několika desetiletích k něčemu, co bylo v době totality téměř nelegální. Prostě to jen chtěli zkusit, jaké to bude být křesťanem. Do jisté míry to bylo totiž moderní. Lidé uvažovali: „Moje prababička z matčiny strany byla hluboce pobožná, znala velebného pána a šila mu na faře záclony a někdy vařila a já jsem tedy taky věřící. Nevěděli jste to, protože bylo nevhodné za minulého režimu kvůli studiu takové věci říkat. Ale je to tak! Jsem věřící a už jsem byla i v kostele na půlnoční.“ Mnoho z těchto někdy i pokřtěných, častěji však „papírových“ křesťanů záhy zjistilo, že nošení nálepky „křesťan“ není vůbec pohodlné. A tedy, co není pohodlné nemůže být přece v současné době ani moderní. Tímto přišla první vlna odlivu účastníků bohoslužeb po roce 1989.

Druhá vlna odlivu přichází se zlepšující se životní úrovní a ekonomickou situací naší země. Lidé vydělávají více peněz a tudíž mají více prostředků k jejich využívání ve volném čase. Sortiment věcí a služeb, za které můžeme peníze utratit se stále zvětšuje a není téměř nic, co bychom si z běžných věcí nemohli dovolit.

Vzhledem k tomu, že čas je konstantní a nemůžeme ho libovolně dle potřeb nafukovat, nutí nás chtě nechtě s přibývající zábavou a povinnostmi začít ho dělit. „Balíček“ s časem, který je nám dán, má omezenou kapacitu a v okamžiku přeplnění musíme prostě něco vypustit. Většinou to bývá to, co není pohodlné a jak jsem již psal podle zcela scestné a stupidní rovnice, co není pohodlné, to není ani moderní, a tedy je třeba to z našich životů odstranit. Lidé jsou zahlceni cestováním, televizí, sportem, nejrůznějšími činnostmi, které jim působí radost a jednou větou řečeno „pro Boha už ve svém vytíženém životě místo nemají“. Nabírají si stále více práce, zábavy a Boha ze svých životů pomalu vytěsňují.

Díky zemi, ve které žijeme, se nesetkáváme s válkou, přírodními katastrofami či hladem. Z těchto důvodů se z lidí vytrácí náboženský neklid a vystačí si sami bez nějakého boha. Vše mají nadosah ruky, tak jaképak chození do kostela.

A tak dnes můžeme slyšet názory, jako třeba tento: „Je krásný letní nedělní den, který od rána mohu smysluplně trávit někde v lese či na koupališti. Místo toho se budu plahočit někam do kostela, kde to tu „hoďku“ odsedím, vyslechnu si nějaké řeči od faráře o tom, jak mám žít, přetrpím několik přeslazených písní v podání babiček a jdu domů. Prostě zcela zabitý čas a rozhozená neděle. Kdo by po celém pracovním týdnu a mnohokrát i sobotě neměl právo na to, aby si se svým volným časem naložil jak chce? Uvědomme si, že žijeme již v 21. století. Buďme konečně moderní a nedělejme nic, při čem se budeme muset namáhat či dokonce sebezapírat. Od toho tu na světě přece nejsme. Nebo snad ano?“

(ABR)

Ještě jednou zpět k anketě

Nevím, jestli následující řádky budou číst ti, kterým jsou určeny. Chci reagovat na výsledky ankety uveřejněné v posledním čísle Urbánku, na větu: „ Nechodí do kostela, protože jim vadí, že chodí do kostela lidé, kteří za totality nechodili.“Modlíme se za obrácení hříšníků a když se obrátí a vrátí se k Bohu a do farního společenství, tak jim to někteří mají za zlé.

Tito „spravedliví“ zřejmě vůbec nečtou bibli, jinak by věděli, že v nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesátidevíti, kteří pokání nepotřebují. /Luk.15,7/. Poznali by, že Ježíš-dobrý Pastýř zanechá devadesátdevět oveček a hledá jednu ztracenou. /Luk.15,1-6/. Poznali by, že Kristus odpustil nejen cizoložné ženě, ale mnoha dalším, i kajícímu se lotrovi. Dočetli by se, že Ježíš varuje před posuzováním druhých. /Matouš 7,1-5/.

Přece nevíme, jestli ti, které jsme za totality neviděli v našem kostele, nejezdili jinam, aby splnili nedělní povinnost.

Člověk soudí podle zdání, ale Bůh vidí do srdce – to je také citát z bible. /1Samuel 16,7/.

Jak se asi cítí ti, kteří se po letech mezi nás vrátili, když si přečtou nebo doslechnou, jaký názor na ně mají bratři a sestry v Kristu.

Nepochybuji, že Bůh každého přijímá s otevřenou náručí. Proč to neděláme my?

Z. Schneiderová

Poutě

Neposkvrněná Čistota

Mariánský kult je od prvopočátku křesťanství nerozlučně spjat s církevním životem a naukou. Církev uznala od roku 1830 celkem 21 mariánských zjevení. Některá zjevení byla prokázána jako falešná, jiná zjevení se dosud zkoumají (Medjugorie).

Jedním z takových míst je i malá obec Litmanová na severovýchodě Slovenska, která leží v L’ubovnianké vrchovině. Foto1

5.8.1990 si 3 děti – Ivetka Korčáková (tehdy měla 11 let), Katka a Miťko (12 a 9 let) Češelkovi hrály na hoře Zvir (asi 3km i od Litmanové). Kolem šesté hodiny odpolední slyšely podivné zvuky v lese, jakoby někdo chodil kolem stavení. Děti se začaly bát. Zvuky postupně sílily a zase slábly. Po chvíli se ozvalo silnější bouchání jakoby někdo házel velké kusy dřeva z vysoké skály. Děti se začaly modlit, litovat svých hříchů a náboženské vlažnosti, když se v místnosti objevila záře a v ní Panna Maria. Sedla si na lavičku a poslouchala, co si děti vypravují. Děti byly chvíli překvapené a nechápavé, až nakonec vyběhly z místnosti a šly domů. Panna Maria je doprovázela až do Litmanové.

Koncem srpna ji viděly znovu a od té doby začaly mít děvčata zjevení pravidelně až do 6.8.1995.

Její poselství se vztahují k nemoci naší doby – materialismu, varuje před nebezpečím hříchů a zároveň ukazuje cestu. Zdůrazňuje potřebu modlitby, půstu, pokání a především čistoty srdce.

"Jsem Neposkvrněná Čistota.“

„Tento  svět je nemocný, protože je naplněný hnusem a nečistotou. Nechtějte myslet jako tento svět. Nechtějte toužit po tom, po čem touží tento svět. Miluji vás. A nesmírně mi záleží na čistotě vašeho srdce.“ (8. 5. 1994)

Komise pro zkoumání událostí v Litmanově sestavena biskupem Jánem Hirkou má za úkol zjistit pravost zjevení. Přesto, že se komise zatím nevyjádřila, konají se zde

poutě na každou první neděli v měsíci (po prvním pátku). Hlavní pouť je na první neděli v srpnu (výročí začátku zjevení). Na pouť přichází vždy tisíce lidí. Mši sv. slouží více kněží a na horu Zvir zavítají i někteří biskupové. Poutní místo je velmi živé, stále se tam něco děje a poutníci přicházejí téměř pořád.

Čerpáno z internetových stránek a z brožury Litmanovské zvesti, PRO

Život farnosti

Svátost biřmování

Svátost biřmování přijalo v neděli 17. října 2004 ve farním kostele 25 biřmovanců (z toho 20 mladých, převážně studentů a 5 středního věku). Svátost křesťanské dospělosti udělil generální vikář brněnské diecéze Mons. Jiří Mikulášek. Příprava začala loni touto dobou. Mladí se scházeli na faře 1x za dva týdny v pátek večer ke katechezím o. Milana a o. Petra.

Obsahem katechezí bylo vyznání víry, svátosti, desatero, otázky praktického křesťanského života, povolání a manželství. V rámci přípravy byla třídenní duchovní obnova na Vranově u Brna, společný pobyt o prázdninách v Jeseníkách. Přes prázdniny si měl každý přečíst knihu s duchovním námětem. Týden před biřmováním jsme vykonali pěší pouť do Žarošic a v předvečer slavnosti byla společná adorace se svátostí smíření. Biřmování již není věcí tradice – není o tuto svátost takový zájem, neboť vyžaduje osobní rozhodnutí. To dokazuje skutečnost, že 3 mladí přistoupili nedávno poprvé sv. přijímání a 5 biřmovaných byli lidé středního věku. Většina mladých se chce setkávat dál ve společenství mládeže.

P. Milan

Z pěší pouti do Žarošic přes blátivá pole

Pan farář ze Žarošic nás inspiroval, když se svými biřmovanci vyšel letos na pouť na Lutršték. Význam pouti spočívá v putování na určitý úmysl spojeném s modlitbou a pokáním. Náš úmysl byl jasný – za otevření se Duchu Svatému ve svátosti biřmování. Po cestě jsme se modlili růženec, zpívali písně a také byl čas na půlhodinovou osobní modlitbu, kdy se šlo v naprostém tichu. A pokání – to bylo vše nepříjemné, spojené s cestou. Mohlo to být přemáhání sebe v rozhodování vydat se v dešti na 20 km cestu nebo potíže s blátem, kterého bylo někdy i dost. V žarošickém kostele nás čekal pan farář Josef Pohanka i naši farníci, kteří přijeli auty nebo autobusem a zaplnili všechny lavice. Byla to totiž zároveň naše první farní pouť a věřím, že bude příští rok druhá. P.Milan

Z pobytu mládeže na Jelenici dva týdny po biřmování

Druhý týden po biřmování se vydala mládež pěšky na třídenní pobyt na chatu Jelenici u Pozořic.

Tři zážitky z farní pouti do Itálie

Na pouť do Loreta, Assisi, Říma a San Giovanni Rotondo jsem se sice přihlásila, ale vzhledem k tomu, že pouti předcházely pro mne dva velmi hektické měsíce, přiznám se, že jsem neměla čas myslet na to, že někam pojedu, natož se začít těšit. Až v autobuse jsem si uvědomila, že už je to tady. Předesílám, že se řadím spíše mezi „ pouťaře sváteční“, a protože nemám tolik zkušeností, jako „poutní mazáci“, tak na pouti působím asi jako „Alenka v říši divů“. Nicméně chtěla bych se s vámi podělit o několik intenzivních zážitků z této pouti, které mě, jak se říká, „dostaly“.

1. zážitek: Je úterý 19.11. a my chodíme po římských památkách. Na mne velice silně zapůsobil protiklad tří památek na Lateránském náměstí. Na jedné straně je to pompézní nádhera Lateránské baziliky, která symbolizuje období kdysi absolutně vládnoucí bohaté Církve a na druhé straně přes náměstí jsou to Svaté schody (dovezené z Jeruzaléma), po kterých kdysi kráčel v Pilátově domě (Ecce Homo) zbičovaný, ztýraný a od všech opuštěný, zrazený Ježíš a nesl na sobě bídu a hnus hříchu celého světa včetně hříchů budoucí Církve. A druhým protikladem je socha sv. Františka z Assisi, která je umístěna naproti Lateránu, kde je tento prosťáček Boží zachycen ve chvíli, kdy žádá papeže, tehdy představitele všemocné Církve, o povolení řehole pro svůj žebravý řád, pro nějž chudoba a vzdání se veškerého majetku tolik kontrastovala s tehdy majetnou Církví.

2. zážitek: Ve středu 20.10. po menších, peripetiích s ochrankou u baziliky sv. Petra, slavíme mši svatou v kryptě u hrobu prvního z apoštolů Páně. Je to chvíle, na kterou nelze zapomenout, jak řekl Otec Pavel Habrovec, který celebroval tuto mši, „sestoupili jsme na počátek dějin Církve, jsme u Skály, na které Kristus vybudoval svou Církev, po místech ve Svaté zemi jsme na nejsvětějším místě světa“.

Po mši sv. se na Náměstí sv. Petra účastníme audience Svatého Otce. Stojím hned u mantinelu vymezujícího koridor pro průjezd papamobilu, který projíždí kolem ve vzdálenosti asi 3 metrů. Svatý Otec žehná všem přítomným a je vidět, že má radost. V tuto chvíli si uvědomuji, že tento starý muž, který na svých ramenou a v srdci nese tíhu kříže celé Církve na Golgotu světa, je očividný zázrak svědčící o působení Ducha Svatého. Na tomto muži, jehož tělesná schránka očividně odchází, Bůh ukazuje svoji naprostou moc, protože vliv tělesné nemohoucnosti nemá žádný vliv na velikost a plody ducha Svatého Otce, který je zcela poddán Duchu Svatému. Což mi připomíná výroky z Písma “…stalo se tak, aby se na něm ukázaly velké Boží skutky“… a na jiném místě … „poklad víry máme v nádobě hliněné, to aby se jeho moc nepřipisovala nám, ale Bohu…“ Poselství Sv.Otce v tento den se týká varování před mocí hmotného majetku, který velmi snadno odvede člověka od Boha a svede ho k hříchu.

3. zážitek : Ve čtvrtek 21.11. jsme v San Giovanni Rotondo a procházíme místy, kde žil a před 36 lety odešel do Boží náruče světec naší doby, předloni svatořečený, otec Pio. Jeho tělesná schránka sice odpočívá v kryptě pod kostelem, ale jeho duch je přítomen stále stejně jako odkaz Lásky, který otec Pio žil celý život, a který je zcela prostý : „Miluj svého Boha z celého srdce, celou svou duší a myslí a lidi miluj jako sám sebe.“

L. Nosková

Oznámení

STAVBY A OPRAVY. Hlavní akce, na které jste přispívali ve sbírkách ve Slavkově, bylo zajištění primice a s tím spojené nutné opravy rozhlasu a instalace osvětlení kostela. Domnívám se, že nyní je v kostele dostatek světla a podařilo se nasvítit celý prostor, nejen lavice. Pořídil jsem skříňovou uzavřenou zpovědnici, ve které je lepší prostředí ke svátosti smíření, než v otevřených zpovědnicích. Není zcela nová, ale na několik let dobře poslouží. Zahájili jsme také nutné průzkumy maleb v kostele a hledáme cestu a způsob k vymalování kostela v příštím roce, kdy jej u příležitosti výročí bitvy navštíví mnoho významných hostů i turistů. Pokračovali jsme v dokončení některých prací na faře (broušení podlahy, zhotovení zábradlí). Pořídili jsme hasící přístroje do všech kostelů.

V kostele sv. Jana Křtitele neboli na Špitálce je dokončena nová dlažba z opuky, sanační omítky včetně náročných říms a pilastrů, nátěr plechu na kopulích včetně výměny žlabů a statické zajištění prasklin zdiva nad bočními vchody. Práce pokračují na elektroinstalaci a zahajujeme výmalbu kostela v bílé a okrové barvě. Nátěry na dveřích byly odstraněny na dřevo, které je přírodního vzhledu. Do konce roku bychom chtěli interiér dokončit včetně nového zasklení vitrážovým matným sklem. V Němčanech splácíme dluh z opravy interiéru Lutrštéku a připravujeme se na poslední fázi obnovy soklu a fasády s opravou dveří a zhotovením zpovědnice. V Hodějicích chceme v příštím roce k výročí obce dokončit opravu kostela vybudováním předsíňky sakristie s dokončením úpravy soklu a omítek uvnitř věže.

V Heršpicích chceme po splacení dluhu z novostavby kostela pořídit nový mobiliář – lavice, zpovědnici, křížovou cestu, stojany na sochy a květiny. Zatím se rozhoduje o typu lavic.

V Nížkovicích jsme zvláště s pomocí mládeže a ministrantů pokročili v opravě levé poloviny fary. Fara by měla se zahradou složit nejen místním farníkům, ale i dětem a rodinám k výjezdům a krátkým pobytům. Věřím, že poslouží i slavkovským kněžím, protože fara ve Slavkově nemá dvůr ani zahradu.

Na závěr chci poděkovat za vše, čím jste přispěli, prací nebo finančně.

P.Milan Vavro, farář

OTEC JÁHEN JOSEF KUBEŠ je na doporučení lékaře z důvodu rekonvalescence v invalidním důchodu,a proto pobývá v rodišti. Daří se mu dobře a pozdravuje vás. Věříme a také se modlíme za to, aby mu doba zotavení přispěla k opětnému nástupu do služby.

BIBLICKÉ SOUTĚŽE PRO DĚTI A MLÁDEŽ se v naší farnosti zúčastnilo celkem 63 dětí. Na základě testu postoupili do dalšího kola v Rousínově tito vítězové: za Slavkov: Maruška Hrabovská 3.tř, Vojta Lstibůrek 8. tř, za Němčany: Liduška Travěncová 4.tř, Veronika Stehlíková 6.tř, za Hodějice: Kristýna Hrabovská 4. tř, za Heršpice: Alenka Bedřichová 5.tř, Ludmila Šujanová 7.tř. Z těchto soutěžících postoupili do okresního kola Vojta Lstibůrek ze Slavkova a za studenty SŠ Lucka Křížová. Všem vítězům přejeme ,aby dál vynikali ve znalostech Písma svatého.

DIECÉZNÍ INFORMAČNÍ PROCES o životě, ctnostech a pověsti svatosti Služebnice Boží, matky M. Vojtěchy Hasmandové, sestry kongregace sv. Karla Boromejského, byl zakončen 26. října 2004 za přítomnosti brněnského biskupa, členů církevního soudu, generální představené sester boromejek a dalších členek kongregace. Tato řeholní sestra zemřela v pověsti svatosti a je pohřbena ve Znojmě.

Farní knihovna

Nabízí dárkový prodej knih u příležitosti blížících se vánoc. Některé knihy je možné také objednat.

• Z nejvíce žádaných je to poslední kniha P. Ladislava Kubíčka – Vůle Boží – zbožná fráze? A jeho předešlé knihy Velké tajemství manželství a Život jako umělecké dílo. (ceny 85,-53,-61,- Kč).
• Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou 109,- Kč
• Růženec podle Jana Pavla II. 59,- Kč
• Modlitby marnotratných synů a dcer 99,- Kč
• Duše poutníka od kardinála Tomáše Špidlíka 239,- Kč
• Malá dětská Bible menšího formátu, ilustrovaná 199,- Kč
• Sedm vánočních příběhů s oslíkem v hlavní roli s názvem Ušatý osel nebeský posel od Ivana Renče – vhodné pro děti 169,- Kč
• Výjimečná matka vzpomíná na svého syna v knize Marie de Saint Exupéry – hvězda Malého prince. Vzpomínky zpracovala M. Persane – Nastorg, 259,-
• Svého dědečka Radovana Lukavského představuje jeho vnučka Klára Lukavská v knize Rozhovory s dědečkem 290,-
• Malý vánoční zpěvník 26,- a Roráte – české adventní písně z 16.století 35,- Kč
• Miniperly – drobné dárkové knížečky od populárních autorů s vánoční tématikou. Krátké texty jsou doplněny množstvím barevných fotografií. (6 druhů, 25,- Kč)

A mnoho dalších titulů, které je možné využít jako milý vánoční dárek. V knihovně můžete také nahlédnout do časopisu karmelitánského nakladatelství Dobré knihy, kde se o dřívějších i nově vydaných knihách dozvíte víc.

Jana Lstibůrková

Farní divadlo potřebuje pro přípravu nové pohádky větší kus červené látky na kostým kašpárka a na draka větší kusy žluté, zelené, červené a hnědé látky. Pokud vám doma překáží např. červený prapor nebo staré závěsy nebo zbytky látek, které byste jinak vyhodili, hlaste se u p. Noskové. Budeme také moc vděční za výpomoc s šitím divadelních kostýmů. Pán Bůh zaplať za případné dary a pomoc.

Vážení čtenáři, dostalo se nám několik příspěvků bez podpisů. Z důvodu možné korekce bychom vždy rádi znali autora článku a proto jsme se rozhodli tyto nepodepsané příspěvky zatím neotisknout. Pisatel může samozřejmě požádat o nezveřejnění svého jména.

Za redakční radu PRO

Život diecéze

Katedrála sv. Petra a Pavla

Farní úřad Brno-dóm, Petrov 9

• 4.12. 17.00 I. Adventní koncert duchovní hudby
  Dómský smíšený sbor, varhany David Postránecký, řídí Petr Kolař
  Vstupné dobrovolné
• 8.12. 17.20 Slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie
  Průvod se světly z Denisových sadů a Pontifikání mše svatá
• 11.12. 17.00 II. Adventní koncert duchovní hudby
  varhany Petr Kolař, alt Kateřina Zezulová
  Vstupné dobrovolné
• 18.12. 17.00 III. Adventní koncert duchovní hudby
  Zdislava Makariusová, Kristýna Taflířová,Barbara Chroboková a Veronika Skácelová - varhany
  Vstupné dobrovolné
• 21.12. 9.00 Mše svatá s předáním Betlémského světla
• 30.11. ,7.,14.,a 21.12 se konají Adventní folkové koncerty v kryptě katedrály
  začátek koncertů je v 19.00
  Předprodej vstupenek KIC Běhounská 16, Kudrna a Donum Petrov 9

Luštěnka

Adventní SMS Bohu

Poslat SMS umí dnes už téměř každý, ale pro jistotu si psaní zprávy zopakujeme. V následující tabulce jsou jednotlivá tlačítka mobilu, na kterých je vždy jedno číslo a tři písmena seřazená za sebou. Na které pozici písmeno je, tolikrát musíme tlačítko s příslušným číslem stisknout. Tedy zprávu AHOJ, napíšeme takto 2446665. Rozluštíte, jakou SMS dostal Bůh v těchto dnech? Pozor: 777 může znamenat jak S, tak PR, nebo RP. Tajenku si můžete zkontrolovat v modrém kancionálu, tvoří ji začátek 1. sloky písně číslo 129.

888 666 555 2 44 555 2 777 888 777 33 222 44 555 444 3 777 55 999 222 44 77 666 3 88 0 777 666 555 6666 00 7 2 66 33 00 66 33 22 33 777 2 11 9999 55 77 33 44 555 2 9999 33 6 33 8 777 5 999 222 44 7 555 666 33 88 666 9999 444 5 33 2 9999 2 7 555 33 777 2 1

Matriky

Skrze svátost křtu se zrodili pro život s Bohem:

• Marie Anna Elsnerová ze Slavkova *2004, pokřtěna 16.10.2004
• Robert Nerad z Heršpic *2004, pokřtěn 24.10.2004
• Kateřina Klinkovská ze Slavkova *2004, pokřtěna 24.10.2004

Do svátosti manželství vstoupili:

• 23.10.2004 Miroslav Moudrý ze Slavkova a Markéta Pončíková ze Slavkova

Branou smrti prošli a před Boží tvář předstoupili:

• Josef Holec ze Slavkova *1924, +3.10.2004
• Stanislav Chaloupka z Hodějic *1945, 8.10.2004
• Marie Hanáková z Hodějic *1915, +18.10.2004
• Josef Partyka ze Slavkova *1925, +20.10.2004
• Marie Pokorná ze Slavkova *1921, +9.11.2004
• Jan Šikuta ze Slavkova *1926, +14.11.2004

Program farnosti

Adventní program

• 5.12. neděle, Hra o sv. Mikuláši pro dospělé, po mši sv. (kolem 9.00 a 19.00h).
• 5.12. neděle, Mikulášská besídka pro děti s nadílkou, farní kaple, 15.00h.
• 9.12. čtvrtek, Mše sv. v penzionu, 8.00h.
• 11.12. sobota, Žehnání požárního vozu, ve spolupráci s Městem Slavkovem.
• 11.12. sobota, Adventní duchovní obnova, 16.00 - 18.30h, sál budovy školky naproti fary. Vede P. Dr. Pavel Konzbul z Hustopečí u Brna. Program: modlitba, písně, přednášky, mše sv., setkání při pohoštění - agapé.
• 20.12. pondělí a 21.12. úterý, Svátost smíření před Vánocemi, 17.00 - 19.00h, zpovídá více kněží. V pondělí v 16.30h kající pobožnost s modlitbou za odpuštění hříchů, vhodná také pro ty, kteří nemohou přistupovat k sv. přijímání.

Vánoční program

• 24.12. Štědrý den, Betlémské světlo od 8 h v kostele
  Štědrovečerní mše sv. pro rodiny s dětmi, farní kaple 15.30 h
  Půlnoční mše svaté: farní kostel Slavkov, 23.00h (v okolních obcích: Heršpice 19.30h, Němčany 20.30h, Nížkovice 21.00h, Hodějice 22.00h).
• 25.12. Narození Páně, Slavná mše sv. v 9.30 a 18.00h, Te Deum a požehnání v 17.45h. V obcích mše sv. jako v neděli.
• 25.12. Průvod Svaté rodiny a Tří králů přes náměstí a Vánoční hra před kostelem.
  Začátek v 16.00h v dolní části náměstí, vezměte si sebou všichni zvonečky.
• 26.12. neděle, Sv. Rodiny, mše sv. v 8.00 a 18.00h s modlitbou za manžely.
• 27.12. pondělí, Vánoční koncert, Komorní pěvecký sbor DANIELIS z Rousínova, 18.00h farní kostel.
• 31.12. sv. Silvestra, prohlídka kostelních hodin 14.00-16.00h, děkovná bohoslužba v 16.00h
• 1.1. 2004 Nový rok, mše sv. v 9.30 a 18.00h.
• 6.1. čtvrtek, Slavnost Zjevení Páně, mše sv. s žehnáním vody, křídy a kadidla v 18.00h, farní kostel
• Sbírky o Vánocích budou na opravy a úpravy našich kostelů. Pán Bůh zaplať za Vaši štědrost.
• Pravidelné bohoslužby ve farním kostele: neděle v 8.00 a 18.00, úterý v 17.30 bohoslužba pro děti, čtvrtek v 7.00, pátek v 18.00, sobota v 7.30h.

Návštěvy betlémů

ve farním kostele a u sester v klášteře na Zahradní ulici:

• Štědrý den 24.12.
• Sv. Silvestr 31.12.
• v době 14.00 - 16.00
• Narození Páně 25.12.
• Neděle - Sv. Rodiny 26.12.
• Nový rok 1.1.
• neděle 2.1.

v době 10.30 - 11.30, 14.00 - 16.00

Požehnané Vánoce a nový rok 2005
vám všem přejí P. Milan Vavro a P. Petr Mareček