Jaké bylo Tříkrálové koledování ?

Jaké bylo Tříkrálové koledování ?

Fotografie z koledování.

V neděli 5.ledna se před kostelem a posléze v kostele uskutečnilo Tříkrálové koledování, jehož program tvořila scénka Sčítání lidu aneb pozdvižení v Betlémě a následné zpívání koled u živého betléma. S obavou sledujeme od nedělního rána zataženou oblohu, meteorologická předpověď na Meteoskopu.cz hlásí pro Slavkov drobný déšť.

Říkám, Pane Bože, odpoledne máme hrát o narození Ježíše, tak přece nás nenecháš zmoknout? Vždyť ty děti budou nemocné, a co diváci, budou stát v dešti? Tak s tím počasím, prosím, něco udělej!

Ve třičtvrtě na čtyři se začínají před kostelem scházet lidé. Technici dokončují instalaci zvukové techniky. Přichází dobrovolníci do živého betléma. Jarda C. vybaluje senzační kostýmy, které přivezl z vlastního fundusu pro ministranty, kteří mají převzít úlohu tří králů. Jarda C., je nejen historický šermíř, ale i taťka dvou malých rošťáků. Je i sebe převléká za pastýře. Přichází krása nebeská – andělé – tedy maminka Jana M. se svými dvěma malými andílky. Ještě za pochodu se do betléma zapojují dvounohé ovečky.

V improvizované šatně na faře to vypadá jako ve zvěřinci – řev. To herci „trénují“ hlasivky, asi kdyby náhodou nešly mikrofony. Už na zkouškách jsem jim říkala, venku musíte „řvát“, aby vás lidi slyšeli. Vzali to doslovně. Mikrofony šly, až na jeden mikroport. Ten jak naschvál vyfasovala Adéla, která svoji úlohu hubaté hospodské zvládala na zkouškách na jedničku. Teď Aduš ukázala, že si umí poradit i bez mikrofonu.

Scénku zahajuje zpěvem farní schola, která provází muzikou celý program. Příběh diváky zavádí na začátek letopočtu do města Betléma, které je vzhůru nohama, neboť římský císař Augustus nechal v celé říši vyhlásit sčítání lidu. Do Betléma se ze širokého okolí sjíždí lidé, kteří sem patří svým původem a Betlémané mají starosti, co s nimi. Zatímco jedni se radují, že se pohrnou kšefty, jiní posílají své děti s ovcemi do hor, protože, kde je moc lidí, tam se krade. Do chaosu přichází nenápadný muž se svou ženou, která je v požehnaném stavu a každou chvíli bude rodit. Hledají nocleh, ale všude je plno, nikde není volné místo. Nakonec se slituje selka Rebeka a pošle je do uvolněné stáje, neboť ovce vyhnali synové na pastvu do hor. Přichází tichá noc a v té noci se ve chlévě rodí Spasitel světa, a v Betlémě o tom nikdo neví. Další den přihlásí tesař Josef sčítacímu komisaři svou ženu Marii a právě narozeného syna. Jen on ví, že syn který se narodil z jeho panenské manželky je Syn Boží.

Z hor se vrací synové sedláka se zprávou, že měli vidění andělů, kteří jim oznámili, že se v Betlémě ve chlévě narodil Bohem slíbený Spasitel, kterého izraelský národ očekává dlouhá staletí. Teprve nyní dojde selce, koho mají ubytovaného jejich chlévě.

Scénka zdánlivě končí, herci zvou diváky do chléva k dítěti a odchází v průvodu do kostela, kde vytváří spolu s dalšími postavami živý betlém. Příběh z minulosti přerůstá v současnost. Diváky čeká překvapení. Před oltářem mezi betlémskými postavami stojí prázdné jesle. Teprve po několika koledách přichází farář Milan Vavro a vysvětluje proč jsou jesle prázdné, neleží v nich panenka ani živé dítě. Protože jaký smysl má dávat do jeslí panenku, když je zde přítomný živý Ježíš!

Otec Milan přináší Eucharistii – Nejsvětější Svátost. Křesťané ví, že právě v ní je tajemným způsobem přítomen živý Ježíš. Všichni, přítomní obdrží v tu chvíli zvláštní požehnání od samotného Ježíše. Venku se zatím snesl soumrak a začalo drobně mrholit.

Ludmila  Nosková